Tak nám Ichi dorůstá do věku konce lumpačení. Od třech měsíců se začne cvičit jeho páníček, který začne cvičit i Ichiho. Cvičák je to nejlepší místo, kde pozná spoustu kamarádů, naučí se poslouchat a bude zábava. Je pravda, že Ichi už perfektně pozná své jméno, povel "fuj", "nesmíš", " ke mě" a "sedni", ale zřejmě jeho chvilkové výpadky sluchu mu zabraňují poslechnout. Na cvičáku se prý uši čistí, tak uvidíme.((-: Taky je hrozná sranda na povel " ke mě" začít utíkat a na povel "sedni" co nejdříve se zvednou a opět zmizet někde vdáli. Povel je dobrá záminka pro nějakou novou hru co Ichi vymyslí, ale pak je pániček smutnej a pejsek taky smutnej, protože páníček je smutnej. Naštestí se nikdo z nás neuráží, hrajeme si dál a Ichimu se zase na chvílu sluch vrátí. ((-: Jinak Ichi vykazuje opravdu velkou míru inteligence a třeba díry v plotě, pro navštěvování sousedů po vysvětlení páníčkem , že "nesmí" úspěšně ignoruje. Občas , když se páníček nedívá, tak se tam mrkne, al eza plotkem už se načapat nenechá.