Poprvé na výstavě !

    Ichi má za sebou svoji první výstavu. Jak to dopadlo se dozvíte v následujícím textu. Prosím čtenáře o schovívavost vůči mojí subjektivitě, protože vždy ten náš pejsek je přeci ten nejkrásnější a nejskvělejší. Ostatně těmito slovy zahájila výstavu i paní rozhodčí Věra Veverková. Berte prosím následující článek spíše jako otevřenou zpověď pocitů a emocí páníčka, který byl se svým pejskem poprvé na výstavě.

    Obrovský areál kynologické areálu ve Zbraslavy nás příjemně překvapil. Chladné nedělní ráno nás uvítalo do našeho vůbec prvního výstavního dne. Ačkoli je o shibách známo, že nepatří mezi pejsky co si rádi hrají s druhými pejsky, Ichi si našel hned dvě kamarádky. Proběhli snad celý areál za komentářů některých chovatelů, že takhle pustit Shibu z vodítka by si nemohli dovolit. já si pro Ichiho nakonec musel taky dojít. (-: Byl tak nadšený z ostatních pejsků, že se choval jako Shiba. Je to Shiba.(-:

    Po kontrole očkovacího průkazu jsme se dostavili k přejímce psů, kde jsme obdrželi katalog, výstavní číslo a taky plnou kabelu dobrůtek pro pejsky. Bylo to velice příjemné překvapení, když si člověk uvědomí, že výše našeho startovného ve třídě štěnat byla 0 korun. Poté jsme už sledovali chování ostatních účastníků, aby jako nováčci, jsme se něco přiučili. Ichi se po naší cestě z kamarádil se spoustou pejsků. Pozdravil taky svou maminku Tanami a kamarádku Aishu. K našemu překvapení jsem později potkali i Jeho sestřičku Irihi, která dojela až z dalekých Českých Budějovic.

    Po zahájení výstavy a představení rozhodčí, zapisovatelů atd. přišli na řadu jako první pejsci, třída štěnat, což byla naše třída. Trošku nás to zaskočilo, jelikož Ichi měl ještě stále vycházkový obojek a vodítko, ale vše jsme zvládli a nastoupili do hodnotícího kruhu. Uvodní čtyři kolečka kolem kruhu proběhli trošičku jinak než jsme předpokládali. Ichi měl chůzi natrénovanou, ale tak nějak jsme nepočítali, že další shibí kamarádi tam budou taky. ((-: Ichi neustále sledoval pejska před námi, kterému se očividně v kruhu nelíbilo. Zvolil rychlejší tempo a brzdit jej přes výstavní vodítko bylo velice složité. Navíc určitě takový pejsek nevypadá dobře, když mu přední část těla brzdíte přes vodítko a zadní nohy se tlačí na ty přední. Fotečky z výstavy nám to později potvrdili. Pejsek vypadá takový nahrbený. Máme co trénovat, zvláště pokud tam svou ji roli hraje pejsek před vámi a za vámi. Nebude to tak jednoduché, jak jsme si mysleli.

    Po té došlo na jednotlivé hodnocení, kdy podle číselného pořadí chodili pejsci na stůl. Bylo zřetelně slyšet hodnocení pejsků paní rozhodčí, která toto diktovala paní zapisovatelce. Hodnocení bylo velice pozitivní. Nedokázali jsme si vůbec představit, jak by Ichi měl hodnocení ještě lepší. V té chvíli nám konkurence tří pejsků připadala jako nepřekonatelná. Našim soupeřům jsme to moc přáli a věřili, že přes ty chyby, co jsme do té doby udělali, budeme úspěšní. Úspěšní pro nás v tu chvíli znamenalo mít hodnocení pejska a nemít žádnou vadu. Přeci jenom první naše výstava. Jak moje, tak Ichiho. Tajně jsme sice neskromě doufali v nějaké umístění. Ichi je moc krásně rostlý pejsek a i přes svůj věk s velice vyspělím zjevem. Trošičku jsme si přáli, aby paní rozhodčí ocenila jeho sportovní postavu. Přecit jen jeho sportovní žívůtek musí být někde vidět.

    Došla řada i na Ichiho a už stál pejsek na stole. Snažili jsme se o co nejhezčí výstavní postoj. Bohužel spíše jak pejska, tak mě zaskočilo zrcadlové postavení, než jsme měli natrénováno. trénovali jsme s Ichim postoj s hlavou v pravo ode mě, ale hodnocení probíhalo v opačném gardu. Možná jsme si jen špatně zvolili mi. Připadalo mi asi intuitivně špatné, stavět pejska zadečkem směrem k rozhodčímu. (-: Pak jsme si vyslechli hodnocení a slovíčka jako vynikající, krásný a výborný nás hladili po dušičce a zetřepávali tak naši nervozitu. Při kontrole zoubký Ichi trošičku zazlobil. Necukal se, ale ukázat nechtěl. S velice vlídným a trpělivým přístupem paní rozhodčí Ichi po chvíli povolil. Byl náležitě mnou i paní rozhodčí pochválen. Kontrola varlátek proběhla již bez problémů. Po té následovalo samostatné předvedení chůze, kde jsme získali hodnocení dobrá mechanika pohybu. Dle již nynějších zkušeností víme, že hodnocení může být mnohem lepší. Ichi byl trošku nervozní, stejně jako jeho páníček a to se zřejmě odrazilo na našem výkonu.

     Doufáme, že mechaniku pohybu jsme jen špatně předvedli, protože Ichi dle nás při chůzi vypadá velice pěkně a vznešeně. Věříme, že jeho sportovní držení těla bude do budoucna naší předností. Jen to teď musím nacvičit společně. Budu muset doladit své tempo, tak aby Ichimu sedělo a nebyl mým pohybem rušen. Tak nějak cítím, že k tomu bude potřeba nějaký zkušenější pomocník. Ty velké chyby cítite přímo v kruhu, ty menší objevíte na fotkách. A ty nejmenší si uvědomíte až s odstupem času. Když si vzpomenu, jak Ichi vypadá, když jde sám, jen tak po zahradě a srovnám to s tím, co jsme předvedli je to sto a jedna. Jsou to chvíle, kdy obdivujete svého pejska, jeho osobnost. Chvíle, kdy vypadá jako pán tvorstva.

    Naše umístění na druhém místě s hodnocením "Velmi nadějný" (VN2) nás velice potěšilo. Již teď nás mrzí, že jsme nepogratulovali našim soupeřům, ale budiž nám omluvenkou naše nervozita. Snad jen do bucna doufáme, že s naší přibývající zkušeností naše myšlenka "ať už to máme za sebou" se změní a budeme si celou výstavu užívat. Je také nutné zmínit velice příjemný a trpělivý přístup paní rozhodčí, která to opravdu neměla jednoduché. Mnohé vylomeninky našim štěňátkům prominula a dle našeho názoru její hodnocení bylo inspirací pro všechny zůčastněné soutěžící k jejich další práci a vystavování.

   Foto z výstavy najdete ve fotogalerii. Dále jsme rozšířili rubriku výstavy o podstránku Ocenění.