Už jsme si ho přivezli ((-:
Tak jsme si byli pro Ichiho. Bylo nám až líto odebrat ho od jeho brášků a sestřiček. Ichi jak kdyby věděl, že ho chceme vzít od maminky, házel smutná očka, ale po vzoru svých samurajských předků ani nekvikl. Po cestě jsme navštívili naše známé a jejich obrovská zahrada a spousta dětí nedala Ichimu šanci na nějaký smutek. Opět projevil své vlohy pro založení nového druhu „tryskomyš“ a nenechal se zahanbit ani v boji s nespočtem soupeřů, mnohem větších jak je on sám - bílých pampelišek. Projevil i své lovecké vlohy v honbě za různým hmyzem.
Za dva dny, co je u nás, poznal spoustu lidí, ale i zvířátek. Chová se k nim dle “Shivých“ předpokladů, dává jasně najevo svoji osobnost a netoleruje věci , které by se mu snad jen trošku nelíbily. Pomaličku začíná reagovat na své jméno. Já osobně bych řekl, že už ho zná velice dobře, jen má v tu chvíli zrovna něco důležitějšího na práci.
Je pravda, že nemít tolik informací o tomto plemeni od jejich chovatelů a z článků, tak bych byl z jeho chování na rozpacích. Jeho povaha je úžasná a o to víc u štěněte překvapující. On sám je osobností, která dbá na své chování. Když pochopíte chování divokých zvířat, pochopíte i chování tohoto štěněte. Ichi je schopen si sám hrát, sám odpočívat, a stejně tak i dát najevo svému novému pánovi neskonalou věrnost. Jsme rádi, že ho máme. Máme se od něj co učit. (-:
